Intenzivně vnímáme situaci, ve které se Ukrajina a Evropa jako taková v tuto chvíli nacházejí. Chtěli bychom na ni reagovat a přispět svým dílem v rámci našich možností. Kruh proto věnuje svůj výdělek z prodeje lístku a publikací z přednášky DIALOGY: Liesbeth van der Pol a Spolka na sbírku Paměť národa. Podpořte tak s námi nejen humanitární pomoc Ukrajině, ale i kulturní a vzdělávací zážitek, kterým pevně doufáme naše přednášky pro vás jsou.
Liesbeth van der Pol vystudovala architekturu na Technické univerzitě v Delft. V roce 1995 založila společně s Hermanem Zeinstrem ateliér Dok Architecten. Mezi výrazné realizace patří WKK elektrárna v Utrechtu či Muzeum námořnictví v Amsterdamu. V letech 2008–2011 působila jako státní architektka na Ministerstvu pro bytovou výstavbu a územní plánování. V Nizozemsku je tento post brán velmi vážně a předpokládá se, že architekt bude nejen konzultovat politiku architektury a sociálního bydlení, ale bude nezávisle podporovat kvalitní architekturu. Liesbeth van der Pol mimo jiné vytváří kolorované kresby staveb, kterými určuje charakter a expresi. Tyto kresby pak zároveň slouží jako podpis každého projektu.
Spolka je kolektiv architektek a socioložek ze Slovenska, který si klade za cíl tvořit udržitelná města pro všechny. Pracují s osvětou o městě formou diskuse, vlastního výzkumu, uměleckých a architektonických intervencích a také vzděláváním stakeholderů – organizací, úředníků či běžných obyvatel nebo městských nadšenců. Viktória Mravčáková se zaměřuje na veřejná prostranství, politiku územního plánování a specifické prostorové jevy (postsocialistických) měst. Studovala architekturu v Košicích, na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, a také environmentální studia na Kyoto University of Arts and Design. Je aktivní členkou Spolky.
Nizozemská architektka Liesbeth van der Pol vystoupila v Praze poprvé již v roce 2016 v rámci cyklu přednášek Architektky. Architektura by podle ní měla mluvit sama za sebe, a působit jako výrazná osobnost – vitální, fascinující a zanechávající v nás dojmy. Taková architektura vytváří prostředí, které podporuje komunikaci, spokojenost a motivuje uživatele k dosahování lepších výsledků. V nadcházející přednášce se bude věnovat otázce udržitelnosti současné architektury, která by měla vznikat nejen zeleně, ale především smysluplně, s opětovným využitím již existujícího, s charakterem, elegancí a lidskostí. V rámci společného dialogu se společně zaměří na současnou architekturu a zda vede či nevede k udržitelnému prostředí. Jaké jsou možnosti ovlivnit směřování vývoje měst a architektury z tak odlišných postů?